Dnešní den byl ve znamení next level certifikace Český certifikovaný arborista – Stromolozec, národní certifikace na úrovni mezinárodní European Tree Worker (ETW). Čekal nás test, přezkoušení ze stromolezení, ze systémů bezpečnostních vazeb a z hodnocení stromů.

Stromolezení bylo prověřováno z práce na laně v koruně s ruční pilkou a s motorovou pilou. Padaly otázky z oblasti stromolezecké záchrany, bezpečnosti práce, rizik, spojených s naší prací a mnoho dalšího. Do 30ti minut jsem musel nahodit, do hodiny pak vystoupat bezpečně do koruny a provézt řezy ručně i motorovkou. Následovaly demonstrace stromolezeckých uzlů.

Další část certifikace bylo přezkoušení z praktických dovedností při hodnocení navržených pěstebních zásahů a jejich provedení. Řešily se technologie řezů, fyziologie dřevin a fytopatologie.

Poslední částí zkoušky bylo prověření znalostí z oblasti vazeb. Bylo třeba vysvětlit všechny druhy a možnosti stabilizace koruny a defektů stromu. Otázky padaly na způsoby instalací, důsledky těchto řešení, vliv na celkovou stabilitu dřevin a mnoho dalších souvislostí.

Teď mě čeká další vzdělávání a sledování nových poznatků, protože arboristika nespí, ale naopak jde dynamicky ku předu. Tak ať nás provází síla stromů v naší cestě životem.

Byl to dlouhý a náročný den, na jehož konci jsem odcházel jako někdo jiný, jako certifikovaný odborník. Byl to den, kdy jsem potvrdil svůj um a zručnost jako Český certifikovaný Arborista. Prvním úkolem bylo potvrdit své znalosti testem, kde byly možné správné všechny nebo jen jedna odpověď. Následovala dentrologie, kde byla povinnost identifikovat 15 z 20ti větviček dřevin a pojmenovat je latinsky i česky. Po nich přišly na řadu dvě nejtěžší disciplíny, ve kterých polovina uchazečů neuspěla. První bylo předvézt v terénu teoretické i praktické znalosti z výsadby dřevin a povýsadbové péče a druhou pak demonstrace teoretických i praktických znalostí při řezu stromů. Zkouškoví komisaři byli nesmlouvaví, ale spravedliví. Velkou úlevou pak bylo zjištění, že jsem při demostracích v terénu potvrdil 90 a 95% znalostí. Léta praxe a pilného samostudia se přetavily v úspěch.

Tím to ale nekončí. Aby byl můj certifikát platný na www.ceskycertifikovanyarborista.cz, musím během tří let absolvovat minimálně 30 hodin odborných kurzů, seminářů a přednášek z oboru. Arboristika je mladý, dynamicky se rozvíjející obor, kde něco zůstává, ale přicházejí i převratné objevy a výsledky nových výzkumů. Proto jsem rád, že díky této povinnosti budu a hlavně chci být mezi prvními, kdo se o novinkách v oboru bude dozvídat a bude se účastnit diskusí o nich.

Stále se máme co učit, víme toho o stromech tak málo. Síla stromů, ať je s námi.

Nejdříve určíme, o jaký taxon stromu se jedná. Hledáme rod, druh, popřípadě kultivar hodnoceného stromu (Aesculus hippocastanum, jírovec maďal). Toto s jistotou určíme, pokud najdeme minimálně tři různé znaky (borka, listy, květy, plody, pupeny, tvar koruny). Pokud hodnotíme strom v období vedetačního klidu, je dovoleno určit pouze rod.

Dále zjistíme jeho proporce. Určíme velikost kmene a to buď měřením obvodovým pásmem nebo průměrkou ve dvou na sebe kolmých směrech ve výčetní výšce 1,3m a zaokrouhlíme na celé centimetry. Pak změříme výšku stromu a výšku nasazení koruny metodou podobnosti rovnoramnných trojúhelníků a šířku koruny změřením průmětu koruny ve dvou na sebe kolmých směrech a zaokrouhlíme na celé metry. Tím získáme základní údaje pro evidenci a pro výpočet hodnoty stability stromu metodou WLA.

Na řadu přichází kvalitativní charakteristiky stromu. Nejdříve určíme FYZIOLOGICKÉ STÁŘÍ jedince (aklimatizovaný mladý strom, dospívající strom, dospělý strom, sensecentní strom).

VITALITA jedince (životaschopnost) se určuje vizuálním vyhodnocením následujících projevů stromu a jejich souběhu. Jsou to:

• změny v olistění v koruny (defoliace)
• změna velikosti a barvy listů
• významné napadení listů chorobami a škůdii
• vývoj sekundárních výhonů
• změny formy větevních struktur
• prosychání koruny
• dynamika výškového přírůstu

Vitalitu značíme jako:

1. výborná až mírně snížená
2. zřetelně snížená
3. výrazně snížená
4. zbytková vitalita
5. suchý strom

Narozdíl od vitality odráží ZDRAVOTNÍ STAV stromu stupeň mechanického oslabení a poškození. Je vizuálně hodnocen podle těchto symptomů:

• mechanická poškození nosných prvků
• napadení dřevními houbami, xilofágním hmyzem
• přitomnost silných odumřelých větví
• přítomnost dutin a výletových otvorů
• přítomnost růstových defektů
• znaky plastifikace nosných prvků

Stupnice zdravotního stavu je:

1. zdravotní stav výborný až dobrý
2. zhoršený
3. výrazně zhoršený
4. silně narušený
5. kritický/ rozpadlý strom

Dalším charakteristikou kvality stromu je STABILITA. Náplní jejího hodnocení je posouzení závažosti zjištěných defektů a jejich vliv na úroveň rizika selhání stromu vývratem, zlomem kmene nebo části koruny. Hodnocením však nelze odhadnout okamžik selhání. Odolnost proti vyvrácení je určována jen v rozsahu symptomů, které jsou vizuálně patrné. Koženový systém je před našimi zraky skryt pod zemí. Riziko selhání stromu mohou zásadně zvýšit jevy „vyšší moci“ (orkán, námraza, mokrý sníh, povodně, cvelké deště). Stabilita se určuje podle:

• symptomy dle zdravotního stavu a dále:
• efekty habitu („májka“, asimetrická koruna)
• přítomnosti přerostlých sekundárních výhonů
• trhliny v nosných částech stromu
• náklon kmene bez znaků zesílení
• projev nebo narušení významného kořenového prostoru

Významné defekty je třeba uvézt v textu poznámky. Stabilitu značíme jako:

1. výborná až dobrá (nenarušená)
2. zhoršená
3. výrazně zhoršená
4. silně narušená
5. kritická

Kombinací úrovně stability a míry ohrožení majetku, vozidel nebo osob dostaneme PROVOZNÍ BEZPEČNOST. Pokud strom roste v centru města, u frekventované komunikace nebo v parku, s velkým pohybem osob, je třeba provozní bezpečnost mnohem více sledovat, než na louce, kde je pohyb minimální.

PERSPEKTIVU stromu získáme srovnáním všech výše popsaných charakteristik a limitů prostředí, kde strom roste. Ta má zjednodušeně charakterizovat, jak dlouho bude strom na daném místě prospívat. Označujeme ji jako: a) dlouhodobě perspektivní, b) krátkodobě perspektivní, c) neperspektivní

Díky zpracování všech těchto charakteristik je pak následně možno navrhnout:

• plán péče o stromy
• plán kácení a výsadeb
• plán kontrol
• plán ochranných opatření

Díky mé účasti v systému celoživotního vzdělávání Arboristické akademie a mému neutuchajícímu zájmu o úžasný svět stromů, jsem schopen tuto službu poskytnout.

Zdroj:

Kolařík J. a kolektiv: Péče o dřeviny rostoucí mimo les, II. díl; 02/09 Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Vlašim; Vlašim, 2010

Standardy péče o přírodu a krajinu, Arboristické standardy, Hodnocení stavu stromů, SPPK A01 001:2018; Mendlova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR; Brno 2018